TdMB 2009


Zobrazit místo TdMB 2009 na větší mapě

Tour du Mont Blanc 2009 (8. 9. – 17. 9.)

Členové treku a výbava:

Michal: Canon 350D + Sigma 17-70 f2.8-4.5

Martin: Canon 450D + Canon 10-22 f3.5-4.5

Michal: Canon 40D + Sigma 10-20 f4-5.6 + Pol.

Co sebou důležitého? – Spacáky a karimatky z důvodu možného bivaku, batohy v průměru 11Kg, 60-70L, přiměřené množství müsli tyček.

Den první: Praha – Ženeva

Bohužel odlety jsou nastaveny nemile na odpolední hodiny, nezbývá tedy než se ubytovat v Ženevě v hotelu, který jsme objednali dopředu. Do hor se tedy vyráží až další den z Les Houches. Let proběhl bez problémů – za necelé dvě hodiny letadlo přistává. Poté následuje cesta asi půl hodiny trolejbusem a tramvají do hotelu, který stál na Švýcarsko-Francouzských hranicích (Zastávka „Moillesulaz“, hotel „Appart Valley Gaillard“).
Ubytování je v blízkosti nádraží Eaux Vives z kterého jezdí vlaky do Les Houches – startovního bodu TdMB. Ženeva je pěkné a útulné město, ale na jeho bližší poznávání je zapotřebí jiné povahy výletu. My se samozřejmě těšíme na hory, a civilizace či ruch města jsou záležitosti které bychom rádi opustili. Osud tomu ale chtěl aby jsme chtě-nechtě toto město trochu poznali alespoň z Tramvaje.
Proč?
Eaux Vives je velmi malé a zbědované nádraží kde nebyla ani noha. Svou podobou jakoby vůbec nepatřilo do tohoto města. A my chtěli koupit lístky na vlak do Les Houches den dopředu. Jak jsme zjistili ani na hlavním nádraží se lístky nedají koupit (jiné vlakové společnosti).

Tím pádem jsme procestovali Ženevou poznávacím výletem s těmito poznatky:

  • Tram. č.16 je růžová a jezdí v ní jen ženy (modrou „mužskou“ šestnáctku jsme nezahlédli).
  • Je potřeba mít spousty drobných na lístky ve švýcarských francích, a né je rozměňovat ve velkém v trafice za žvýkačku s tetováním.
  • Rozměnili nám vstřícně, ačkoliv je náš překladatel zdravil „Dobrou noc“. (Joula)
  • Tetování je atraktivní.
  • Lístek z Eaux Vives se dá koupit ve vlaku.

Den druhý: Les Houches – Les Contamines

Les Houches 995 m, Col de Voza 1653 m, Les Contamines 1164 m

Převýšení: ↑ 658 m ↓ 489 m

Brzo ráno vyrážíme na nádraží Eaux Vives a moderním vlakem pak do Les Houches – konečně. V Les Houches se najíme a hned vyrážíme na cestu, ta hned stoupala prudce nahoru po zelených loukách. Po třech hodinách stoupání dorážíme do Col de Vozy. Toto sedlo protínají koleje, po kterých jezdí „Tramvaj Mont Blancu“. Tam si dáváme krátkou pauzu. Do Les Contamines to jde dobře, je to dolů asi 3h. Tam hledáme ubytování, ale mají plno. Majitelé plného hotýlku byli tak ochotní že nám zavolali do dalšího hotelu a z něj pro nás přijeli autem. Zabydleli jsme se a dali si večeři.  Jako důkaz, že pro nás první den nebyl žádnou výzvou, jsme ještě hráli hodinu pingpong.

Den třetí: Les Contamines – Refuge du Col de la Croix du Bonhomme

Les Contamines 1164 m, Refuge du Col de la Croix du Bonhomme 2433 m

Převýšení: ↑ 1269 m

Ráno opouštíme Contamines, cílem dne je dosáhnout chaty Bonhome. Ze začátku se jde dlouho po rovině podél řeky, míjíme pěkná místa plná zeleně, přírody, dřevěných chatrčí a jednoho kostela. Než začne terén stoupat dáváme si pauzu v hostinci La Balme. Potom už prudce nahoru do sedla Col du Bonhomme 2329 m. Přidává se k nám Francois Pignon, nesmrtelný to poutník a neznámý chodec (čti: Francoá Piňón), nemůžeme se ho zbavit a pořád nás pronásleduje. Pokud ho někdo potkáte, štěstí vás nemine, dle našich propočtů chodí tam Francoá dodnes.

Ze sedla Col du Bonhomme do chaty Bonhomme už to není daleko a terén je velmi kamenitý. V chatě nás vítá srdnatý horal a ubytuje nás. Prostředí v chatě je velmi příjemné. A z teras této horské chaty jsou krásné výhledy.

PS: Objednáváme pivo a chatař ihned pozná, že jsme češi. Není divu jsme v zemi kde lidé celý večer srkají víno.

Den čtvrtý: Refuge du Col de la Croix du Bonhomme – Col de Chavannes

Bonhomme 2433 m, Col des Fours 2665 m, la Ville des Glaciers 1789 m, Col de Chavannes 2603 m (Přes Col de la Seigne 2516 m)

Převýšení: ↑ 1046 m ↓ 876 m

Je opět ráno a vyrážíme na další etapu TdMB. Po krátkém výšlapu cca 200m nahoru od chaty se ocitáme v sedle Col des Fours kde jsou krásné výhledy a vidíme pod sebou pěšinky po kterých bychom se měli dostat až dolů do údolí. Při sestupu potkáváme stádo kamzíků a hned nato se cesta rozvětvuje a tady zabloudíme. Až časem zjistíme že tohle nechtěné a naštestí jen malé zabočení nás dostalo k pěknému místu – Lac de mya. Díváme se na mapu a hledáme správnou cestu dolů. To se nám podaří a po dalším prudkém klesání navštěvujeme skromné stavení kde se vyrábí sýr. Nejprve se zdál objekt liduprázdný a v jedné budově jsme našli jen obří kotel a v něm se cosi vařilo. V ten moment nás objevil pan Sýrař a zavedl nás do své sýrárny ve sklepě. Koupili jsme od něj kousek a byl to opravdu velmi chutný sýr.

Pokračujeme mírně dolů hlouběji do údolí až k Chalet Refuge des Mottets, tady se najíme a odpočineme si.

Dále od chaty se cesta prudce zvedne a opouštíme údolí po druhé straně nahoru. Když vystoupáme, ocitneme se v sedle Col de la Seigne, které tvoří hranici států Francie a Itálie.  Vcházíme tedy do Itálie. V tomto sedle se rozhodujeme kam dál: Jestli ze sedla mírně dolů a pokračovat cestou v  údolí, nebo bivak v nedalekých bývalých kasárnách které leží v sedle Col de Chavannes asi o 100metrů výše na jížním hřebenu nad údolím. Volíme kasárna a vydáváme se po neznačené cestě vpravo nahoru. Pěšina není moc znatelná a značená je jen mužíky, kteří se velmi snadno ztrácejí. Když už nevíme kudy, zkusili jsme jít kolmo nahoru do nejnižšího sedla které jsme dokázali rozeznat. To se nám vyplatilo a po prudkém výšlapu štěrkem a kamením se ocitáme v sedle Col de Chavannes.

Kasárna tam nelze přehlédnout a jsou umístěné ve stínu na druhé straně hřebenu než jsme přišli. Odtud je skvělý výhled na Mt. Blanc kde se neustále ženou mraky a semtam odkryjí vrcholovou plošinu hory. Cesty sem nahoru k bivaku nelitujeme, ten výhled za to stojí.

Den pátý: Col de Chavannes – Courmayeur

Col de Chavannes 2603 m, Mt. Fortin 2753 m, Courmayeur 1270 m

Převýšení: ↑ 150 m ↓ 1483 m

Brzy ráno za úsvitu vstáváme a někteří dávají přednost fotografii východu slunce a mlhy převalující se přes sedlo, a někteří balí karimatky a spacáky. Pokračujeme v cestě a brzy mírně stoupáme na horu Mt. Fortin, ze které se nám naskytne nádherný výhled na Mt. Blanc na sever od nás. Nyní už počasí bez mráčků a hora se nám pyšně ukazuje.

Z Mt. Fortin zahájíme prudký sestup dolů na cca 2200 m, do Courmayeuru existuje ještě trasa po horských hřebenech přes sedlo Col de Youla 2661 m, která ale není součástí TdMB, od ní upouštíme a jdeme dle mapy dolů po TdMB. Po tomto prudkém klesání následuje klidná rovina, jde se dobře a po čase míjíme několik sjezdovek, ty nám dávájí znamení o tom že civilizace a město není už daleko. Krátce si odpočineme u chaty Ref. Maison Vieille 1956 m.

Od chaty už začíná finální sestup do Courmayeuru avšak je to peklo. Cestu tvoří příjezdová asfaltová silnice do lyžařských středisek, která je opravdu hodně prudká. V Courmayeuru celkem bez problémů nacházíme ubytování.

Den šestý: Courmayeur – La Fouly

Courmayeur 1270 m, la Vachey 1695 m, Refuge Elena 2062 m, Grand Col Ferret 2537 m, la Fouly 1600 m

Převýšení: ↑ 842 m ↓ 937 m

Do la Vachey cestujeme z Courmayeuru autobusem, TdMB tady lehce zkracujeme. Autobus nás doveze k chatě la Vachey a odtud jdeme pěšky dále, nejprve dlouhou rovinou a pak nahoru do chaty Ref. Elena pod blízkým ledovcem de Pre de Bar. V chatě si na chvíli odpočinem a pokračujeme dál do sedla Grand Col Ferret. V tomto sedle jsou hranice států, a přecházíme tedy z Itálie do Švýcarska.

Cesta ze sedla do městěčka la Fouly už není náročná, mírně klesá celou trasu. V la Fouly se ubytujeme v hotelu Edelweiss.


Den sedmý: La Fouly – Col de la Forclaz

la Fouly 1600 m, Champex 1500 m, Fenetre d Arpette 2665m, Col de la Forclaz 1526 m

Převýšení: ↑ 1165 m ↓ 1139 m

Z la Fouly se opět vydáváme autobusem, nyní do Champexu. Důvodem je né příliš atraktivní etapa TdMB – rovina, a navíc v údolí bez výhledů. Dalším důvodem je také náš vymezený čas, který si můžem dovolit strávit v této krásné části Alp.

Ještě přestupujeme v Orsieres na spoj do Champexu. Je to sice krátká jízda, za to v náročných horských serpentýnách.

Z Champexu odcházíme okamžitě, neb čas nás tlačí a jízdou jsme nějaký ztratili. Volíme cestu mimo TdMB a jdeme horskou cestou přes sedlo Fenetre d Arpette. Originální trasa TdMB vede severněji přes klikaté údolí nerušeně, bez významných zastávek do Col de la Forclaz a to je i náš cíl.

Do sedla vede prudký stoupák po obrovských kamenech, které se těsně před sedlem mění v kluzký štěrk a výstup tak ještě zhoršuje. Samozřejmě i sklon stezky je prudší, když se blížíme k výškové značce. Byl to sice náročný výstup, ale počasí přálo a poskytovalo pěkné panoramata. Hned na druhé straně sedla bylo počasí naprosto opačného charakteru. Mlha, déš’t, vítr, ale ve výšce 2665 m to není neobvyklé. Klesáme tedy rychle dolů a pohodlně až do Col de la Forclaz kde nás ubytují. Na večeři potkáváme nyní již legendární kudrnatou paní, která nám dělala kudrnatou společnost.

Den osmý: Col de la Forclaz – Tre le Champ

Col de la Forclaz 1526 m, Col de Balme 2191 m, Tre le Champ 1430 m

Převýšení: ↑ 665 m ↓ 761 m

Pokračujeme dál, tento den bychom se měli dostat již na dosah města Chamonix. Nejprve je cesta rovná a vede po silnici, ale to jen chvíli a pak už nás neúprosně veme do náročného traverzování až k sedlu Col de Balme, kde stojí chata. Chvíli si v ní odpočineme s paní Kudrnatou a hned jdeme dále, naštestí teď už jen dolů až do Tre le Champ. Tam se ubytujeme v hotýlku/chatě Auberge la Boerne. Musíme velmi pochválit osazenstvo a kuchyni této jinak velmi skromné chaty. Výborné jídlo a servis na který budeme dlouho vzpomínat.

Samozřejmě se zde ubytovala naše věrná paní Kudrna.

Den devátý: Tré-le-Champ – Chamonix

Pohodový den, kdy se jde asi 11 km po asfaltce až do Chamonix. Tam se ubytujeme a vyrážíme do uliček tohoto jedinečného města pod Mt. Blancem. Relax, návšteva obchůdků, obdivování místní architektury a všedního života…

Spojnice mezi Chamonix a Les Houches, která zakončuje celý okruh TdMB je tvořena 7 km rovinou – asfaltovou cestou podél řeky L Arve. Tuto krátkou spojnici vynecháváme, jak z časových důvodů tak z praktických. Z Chamonix nám jede nazítří vlak zpět do Ženevy. A tímto naši expedici uzavíráme.

Den desátý: Chamonix – Praha

V brzkých ranních hodinách odjezd vlakem z Chamonix do Ženevy a následně let z Ženevského letiště do Prahy.

Celkové převýšení: ↑ 5795 m ↓ 5685 m


Komentáře nejsou povoleny.